Projektové dny v ZŠ Korunovační

První zmínka o výuce ve škole se datuje na rok 1899, kdy byla škola odbočkou I. obecné školy na Letné. V roce 1902 zde byla založena 2. obecná škola na Letné a to z důvodu, aby děti z horní Letné nemusely docházet do vzdálenějších škol – toto poslání má škola v podstatě dodnes s tím, že dnes je významný početní podíl žáků mimopražských (rodiče dojíždějí do práce do Prahy), žáků cizinců (škola se nachází v blízkosti řady zastupitelských úřadů) a žáků z jiných spádových oblastí Prahy 7.

Ve výuce je uplatňován Komenského celistvý pohled na člověka, který má své přirozené potřeby a zájmy, a který je v příznivém prostředí schopný seberozvoje v souladu s přírodou. Tyto principy byly východiskem proto, aby se žáci dozvěděli více o tom, jak školní věk prožívají jejich vrstevníci v odlehlých částech světa. Za tímto účelem získal pan ředitel evropskou dotaci na to, aby mohl do školy přizvat odborníka, který žáky provede napříč světadíly.

Tímto odborníkem se stal pan Štěpán Pastula, který procestoval celý svět a v každé zemi, ve které pobýval déle, pronikal co nejhlouběji do společnosti, aby poznal, jací lidé v dané zemi skutečně žijí, čeho se od nich můžeme učit a čím naopak může Středoevropan přispět jim. Tyto své znalosti zábavnou formou za využití fotografií a artefaktů, které po dobu trvání cest nashromáždil, předává žákům, ne vždy se ale musí jednat o zážitky veselé, v devátých ročnících jsou žáci konfrontováni se složitou situací v Demokratické republice Kongo, která je zmítána řadou brutálních občanských válek a vykořisťování obyvatel z důvodu těžby drahých kovů.

Na těchto řádcích si ale popíšeme průběh projektových dní, jež se zaměřily na život dětí v Tibetu. Zde pan Pastula pracoval rok jako ředitel sluneční školy. Sluneční škola byl projekt českých absolventů ČVUT, kteří zde vystavěli a v roce 2008 předali tamním obyvatelům do užívání energeticky soběstačnou školní budovu, jež využívá díky nadmořské výšce 4 km plnohodnotně sluneční paprsky a v období nepříznivých podmínek je doplněna o malou větrnou elektrárnou. Díky nepřetržitému pobytu v této vesnici, která je navíc v zimních měsících zcela odříznuta od zbytku světa, poznal pan Pastula detailně, jaký život zde rodiny žijí.

Určujícím faktorem pro pochopení života zdejších dětí je žebříček hodnot, který zde jejich rodiče vyznávají: 1. úroda, 2. dobytek, 3. rodina, 4. dítě. Toto pořadí určuje vše, díky dlouhým a krutým zimám je pro přežití domácnosti rozhodující, co se jí přes teplejší měsíce podaří vypěstovat a sklidit, protože celou zimou jsou všichni odkázáni na to, co mají pod střechou. Na chod domácnosti má klíčovou roli dobytek, který nejenže pomáhá na polích, ale poskytuje i mléko a v zimních měsících je ustájen v domě spolu s rodinou a jeho živočišné teplo pomáhá vytápět prostory, k vytápění v kamnech je taktéž používán jeho trus. Rodina je základem pro přežití, čím více práce schopných členů má, tím soběstačnější je. Proto je zde široce rozvinuté nejenom mnohoženství, ale i mnohomužství, láska zde není důležité, důležitější je mít u sebe neustále dostatek partnerů pro plození dětí a práci na poli. Starost o dítě je tak luxus, na kterým rodičům nezbývá čas, každá rodina má v průměru pět dětí, které od útlého věku pomáhají se všemi domácími pracemi a v dalších letech i na polích. Pokud dítě přijde k těžkému zranění, jehož ošetření vyžaduje několika denní cestu do nemocnice, jeho osud je zpečetěn, neboť rodina kvůli jedinci nebude riskovat úrodu a schopnost přežít zimu. Z těchto všech důvodů přistupují děti ke školnímu vzdělávání mimořádně zodpovědně, nejenom že škola je pro ně místo, kde mohou alespoň trochu žít nenáročný dětský život a uniknout tak nekonečné práci na poli, ale je pro ně rovněž možností stát se v rodině a vesnici díky znalosti čtení, psaní a základům angličtiny respektovanou osobou a už po 10 letech fungování sluneční školy se sklízejí plody tohoto projektu, kdy když do vesnice zavítá cizinec, či úřední osoby, je dialog s představiteli obce veden prostřednictvím dětí.